"Pojďme žít společně, lidé s kočkami a kočky s lidmi."
Rubrika: Virtuální nabídka
K virtuální adopci vybíráme zvířátka, která nejsou vhodná k přímé adopci z důvodu velké plachosti, obyčejně to jsou zvířata s velmi negativními zkušenostmi s lidským zacházením, která už nemají k lidem důvěru, nejsou mazlivá, přítulná a vyžadují specifické podmínky a zacházení. Dále to jsou zvířátka se zdravotním postižením takového charakteru, že by časově nebo finančně příliš zatěžovalo budoucího majitele.
Pro tuto formu adopce také nabízíme zvířata, která jsou v našem azylu už příliš dlouho – i několik let – zvykla si zde a změnu prostředí by i vzhledem k svému věku nemusela dobře snášet. A proč to nepřiznat – my už jejich odchod taky ne.
Virtuální adopce je tak jednoduchý způsob, jak si pořídit kočku i tehdy, když má například celá rodina alergii, nevhodné podmínky pro chov zvířete, nerudného souseda apod. Jistě tento způsob, jak podpořit zvířátko v azylovém útulku, znáte například ze sdělovacích prostředků, které propagují virtuální adopci například zvířátek v ZOO.
I u nás jsou pravidla stejná:
– můžete si sami vybrat kočku, kterou chcete adoptovat
– na její stravu a veterinární péči pravidelně přispíváte předem dohodnutým obnosem
– zvíře máte právo pravidelně navštěvovat
– můžete jí nadstandardně přispívat na hračky a pamlsky
Ludvíček je dospělý kocourek. Byl nalezen jako malé kotě, které nikdo nechtěl. Po vyléčení z rýmy a zánětu očí, z důvodu nízké imunity onemocněl zákeřnou Fipkou. Tato diagnóza byla ještě nedávno rozsudkem smrti, ale díky pokroku v medicíně mají kočky již druhou šanci na život. Ludvíčkův temperament a chuť k jídlu ukázala, že se nemoc podařila vyléčit. Vzhledem k onemocnění rýmou, záněty očí a Fipkou, je jeho imunita citlivější, proto se Ludvíčkovi rýma častěji vrací. Pro podporu sliznic často využívá k léčbě doplněk stravy L-lysin, který pomáhá držet herpesvirové infekce pod kontrolou.
Vendulka je mladá kočička, která byla nalezena ve vysokém stavu březosti zavřená v krabici před plotem útulku. Vendulka byla velmi ve stresu. Asi i proto hned druhý den porodila dvě koťátka, o která se odmítla starat. Jedno kotě se podařilo vykrmit, druhé bohužel ne. Vendulka se už svého stresu pomalu zbavila, u nás si zvykla a je z ní milá a mazlivá kočička. Moc by si přála najít nový domov.
Baruška je dospělá kočička, která se dlouho toulala po zahrádkářské kolonii, kde porodila pět koťat. Kočičku i s koťátky se podařilo převézt k nám. Koťátka postupně našla nové domovy, ale Baruška u nás stále zůstává ze zdravotních důvodů. Má totiž lymfom ve střevech. Léčba je zatím farmakologická.
Pacinka byla pravděpodobně sražena autem v Dolním Újezdě. Zraněná došla do nejbližšího domku. O Velikonocích nebyla v blízkosti žádná veterinární služba otevřená, proto jsme Pacinku přijali k nám, kde byla umístěna do hospitalizačního boxu. Po bližším ohledání jsme zjistili zranění zadní nohy. Byla odvezena na veterinu. Při veterinárním vyšetření byla zjištěná komplikovaná zlomenina stehenní kosti, její oslabení a teplota nedovolila operaci, nejdříve musela být stabilizovaná. Po stabilizaci jejího zdravotního stavu bude provedena operace. Pacinka je mazlivá a vděčná kočička, která je ráda za každé pohlazení. Po operaci a rehabilitaci se bude těšit na nový bezpečný domov, na který ale bude muset ještě nějakou chvíli počkat. Náklady na vet. vyšetření, operaci a rehabilitaci budou cca 12 000,- korun.
Budeme vděční za každý příspěvek na transparentní účet: 115-8166190277/0100.
Za vaši pomoc předem děkujeme.
Vojtíšek, dospělý kocourek, prožil událost, která ho málem stála život. Byl přijat do útulku poté, co spadl z velké výšky a ležel v hlubokém bezvědomí. Jeho pád byl způsoben po úrazu, kdy musel podstoupit amputaci zadní nožky. Všichni se obávali nejhoršího. Ale Vojtíšek je bojovník. Po třech dnech se stav zlepšil, začal reagovat na podněty, pokoušel se vstávat a konečně začal jíst. Během dvou týdnů se kocourek zotavil. Byl propuštěn z hospitalizačního boxu a s radostí se vrátil do kočičího kolektivu. Dnes je Vojtíšek v pořádku a je velmi mazlivý, užívá si každé pohlazení. Jedinou komplikací, kterou jeho handicap přináší, je problém vstoupit do kočičího WC – proto potřebuje speciálně upravenou toaletu. Jinak žije Vojtíšek plnohodnotný život.
Někdy se životní cesty protnou s dějinami nečekaným způsobem. Evička a její dva bráškové se do útulku dostali v době, kdy celá země sledovala prezidentské volby. Zatímco lidé řešili budoucnost státu, tři malá klubíčka bojovala o svou vlastní budoucnost. Dostali jména, která k té době neodmyslitelně patřila. Dva zrzaví kocourci se stali Petrem a Pavlem a jejich sestřička, mourovatá holčička, dostala jméno po první dámě – Eva. Začátek jejich cesty nebyl snadný. Trápila je silná rýma a bolestivé záněty očí. Díky pečlivé léčbě se jim vrátilo zdraví, ale svět lidí pro ně byl stále děsivým místem a strach byl silnější než zvědavost. Osud nebyl však spravedlivý ke všem. Kocourek Pavel vážně onemocněl a i přes veškerou snahu svůj boj prohrál. Jeho bráška Petr měl více štěstí, i když byl plachý, našel trpělivou majitelku a odjel do úžasného nového domova. Evička zůstala sama a dlouho se zdálo, že její svět končí hranicí jejího pelíšku. Byla „neviditelnou“, kočičkou, která se při každém kroku člověka raději schovala. Postupně začala vykukovat, když ucítila něco dobrého. Strach začala nahrazovat důvěra a dnes už Evička ví, že lidská ruka umí i pohladit. Z drobného vystrašeného kotěte vyrostla v krásnou a statnou kočičí dámu.
Sašenka je drobná mladá kočička s dlouhou srstí. Kočička se léčí s chronickým onemocněním plic, proto dlouhodobě dostává léky na podporu imunity. Po špatných zkušenostech s lidmi, kdy se pár týdnů schovávala společně se svým bráškou Kubíkem v křoví, je stále trochu plašší. Ale po získání důvěry se ráda přitiskne a pomazlí.
Ivetka je dospělá mourovka s bílými tlapkami a neuvěřitelnou vůlí k životu. Její příběh začal u vesnického stavení, kde byla odchycena se svou mámou a sourozenci. Radost ze záchrany však vystřídal šok – celá rodina byla prudce otrávena jedem na myši. Ivetka jako jediná vyhrála svůj nejtěžší boj a po dlouhé léčbě začala prospívat. Trauma v ní ale zanechalo hlubokou nedůvěru. Nemá ráda cizí lidi a vždy se raději drží v ústraní schovaná v pelíšku.
Murinka je dospělá kočička od stánku s občerstvení, kde pobývala až do podzimu. Zde porodila i koťata a pak byla převezena k nám. Koťátka se už podařilo umístit do nových domovů, ale Murinka nám stále zůstává. Murinka je hodná, ale trochu bojácná. Nejraději je zalezlá ve svém pelíšku a tam odpočívá.
Matýsek je impozantní starší mainský kocour s noblesním vzhledem a zlomeným srdcem. Několik let byl oddaným společníkem svého pána, který ale začal velmi často jezdit na služební cesty. Matýsek trpěl stále větší samotou, což nakonec vedlo k jeho umístění do útulku. Adaptace byla pro něj velmi dlouhá a náročná. Zpočátku se bál ostatních koček i koťat. Se mnou a manželem se však postupně skamarádil a ukázal svou něžnou povahu. Dnes už strach překonal, ale kočičí společnost nevyhledává a ve svých 16 letech je nejspokojenější jako jediný zvířecí pán domu.
Květuška je dospělá mladá kočička, která byla odchycena v Helvíkovicích. Dlouho jí trvalo, než nám začala důvěřovat. Nyní už sama navazuje kontakt. V novém domově si určitě zvykne, ale bude potřeba trpělivost. Je velmi hravá. Ráda si hraje se všemi hračkami. Je kastrovaná a veterinárně ošetřená (očkovaná a odčervována).
Kryšpínka je drobná mladá kočička s krásným želvovinovým zabarvením. Je stále trochu plachá a bojí se prvního kontaktu. Od nás už se nechá pomalu pohladit a pomazlit, ale k cizím lidem je stále ještě nedůvěřivá. Je velmi hrává, nejraději dovádí v tunýlku. Při trpělivém přístupu si určitě zvykne i na nový domov a bude se i ráda mazlit.
Whisky přišla do útulku z Rožnova pod Radhoštem jako dospělá kočička se svými koťátky. Tehdy pro ni nebyl domov, ale ona sama ho dokázala vytvořit – alespoň pro svá koťata. I přes svou plachost se o koťátka starala s neuvěřitelnou péčí a oddaností. Její život nebyl jednoduchý. Po celou dobu se potýkala s různými zdravotními problémy a postupně přišla i o ocásek. Přesto nikdy neztratila svou tichou sílu. Roky plynuly a z Whisky se stala sedmnáctiletá kočičí babička, nejstarší obyvatelka útulku. Dnes už si zvykla i na lidský kontakt. V létě ráda odpočívá na sluníčku a v zimě si užívá teplo měkkého pelíšku, kde spokojeně dřímá.
