Ryšánek působil jako věčné kotě – dospělý, zrzavý, ale drobný kocourek, který se pravidelně objevoval u krmné misky. Jenže rýma a zanícené oči byly jasným signálem, že život venku už nezvládá. Netušil, že klapnutí odchytové klece mu v ten moment zachránilo život.
Cesta k záchraně nebyla snadná. Nejdříve Ryšánka čekala léčba infekcí a kastrace. Po pár dnech v útulku ale přišla rána. Únava a apatie nebyly jen zvykáním si na nové prostředí, ale příznakem FIP. Ještě před pár lety by to byl rozsudek smrti, dnes je tu naděje. Díky injekční léčbě, doplňkům stravy a hlavně dobré péči se stav stabilizoval. Ten malý zrzek se rozhodl, že tu s námi ještě zůstane. Nyní Ryšánek nejvíce potřebuje kromě léků především klid, kvalitní stravu bohatou na proteiny a pocit bezpečí. U koček s diagnózou FIP hraje psychika obrovskou roli v procesu uzdravování.
Někdy se osud schová do nenápadného mouratého kožíšku a čeká na správný okamžik, kdy zaklepat na ty správné dveře. Pro mladou kočičku Macešku byl tímto osudem krmný bod, kam chodila tiše a nepozorovaně hledat aspoň kousek jídla k přežití. Maceška byla zpočátku jen stínem v pozadí – plachá, ostražitá a nedůvěřivá. Pozornému oku krmící paní však neuniklo, že se Maceška mění. Její bříško se začalo kulatit, a nebylo to z dostatku potravy. Bylo jasné, že tahle mladá mourinka brzy nebude na světě sama. Věděli jsme, že ulice není místo pro narození koťátek. Následoval nutný odchyt, který Maceška zvládla statečně, a její první cesta vedla přímo k nám do útulku. Veterinární prohlídka potvrdila naše předtuchy, ale výsledek nás přesto dojal. Maceška pod srdcem nosí rovnou pět malých životů. „Pět malých bijících srdíček, pět nových příběhů, které díky včasné pomoci dostanou šanci na bezpečný start. “Nyní Maceška odpočívá v bezpečí naší karantény. Je fascinující sledovat, jak se z plaché kočičky, která se bála vlastního stínu, stává vděčné stvoření. Už nemusí hledat úkryt v mrazu nebo pod auty. Každý den má zajištěnou kvalitní stravu, kterou teď pro sebe i koťátka tolik potřebuje. To, co nás těší nejvíc, je její proměna v povaze. Maceška už neutíká. Naopak, s tichým vrněním si začíná užívat každé pohlazení. Termín se blíží a my společně s Maceškou netrpělivě čekáme na den „D“. Držíme jí palce, aby vše proběhlo bez komplikací a ona mohla v klidu a teple přivést své děti na svět.
Kočička Mojda se tisknula v mrazu ke své sestřičce Vandě a doufala, že je někdo uvidí. Obě koťátka byla vystrašená a třásla se zimou. Pak se objevil zázrak v podobě hodné paní. I když se koťátka zpočátku bála, vůně teplého masa a příslib bezpečí a tepla byly silnější než strach. Dnes už je Mojda v teple útulku, má plné bříško a pomalu se léčila ze všeho, co zažila venku. Je vykastrovaná. Pomalu si i zvyká, že se lidské ruky nemusí bát, je temperamentní a hravá. Ráda by našla nový láskyplný domov s chráněným výběhem.
Kubíček, mourovatý kocour s krásnou kresbou, žije v útulku už dva roky. Přišel jako nemocné, odrostlé kotě, plné strachu a negativních zkušeností z venku. Po uzdravení těla zůstala v jeho srdci úzkost. Dlouho se schovával, byl pouhý stín a bál se každého doteku. Ale laskavost a čas dělají zázraky. Po dvou letech trpělivosti začal Kubíček pomalu, ale jistě, měnit svůj příběh. Získal odvahu, začal se kontaktovat s kočičími kamarády a opatrně zjišťuje, že lidská ruka nemusí být hrozba. Dnes se už nestáhne, když se přiblížíme. Místo toho, s ještě trochu plachým pohledem, udělá krok k nám. Kubíček konečně opouští stíny a otvírá se naději na milující domov.
Mikinkův život nezačal zrovna pohádkově. Našli ho jako promoklé, prochladlé klubíčko pod okapem, kde marně hledal kousek suchého místa. Osud mu ale do cesty přihrál zachránkyni s velkým srdcem, která ho nenechala napospas osudu. První dny strávil Mikinek v teplém pelíšku, kde doháněl spánkový deficit a nabíral sílu z dobrého jídla. Následovala trpělivá léčba rýmy a posilování imunity. Mikinek ukázal, že je to velký bojovník – dnes už je z něj zdravý půlroční kocourek, který je připravený začít novou kapitolu v našem útulku.
A čím je výjimečný? Má nádhernou, výraznou mouratou kresbu. Jeho největším pokladem je bílá špička ocásku, díky které ho v davu ostatních mourovatých koťat rozhodně nepřehlédnete! Je to kocourek, který si na nové prostředí zvyká s rozvahou, ale s velkou zvědavostí. Jakmile zjistí, že mu nic nehrozí, začne prozkoumávat svět. Je to kocourek, který si na nové prostředí zvyká s rozvahou, ale s velkou zvědavostí. Jakmile zjistí, že mu nic nehrozí, začne prozkoumávat svět. Hledáme pro něj domov, kde bude právoplatným členem rodiny, který bude moci vrnět na klíně.
Dobrovolníky čeká společný jarní úklid útulku – čištění voliér, pelíšků a venkovních domečků. Pro zručné dobrovolníky bude připraven i úkol sestavit a umístit nová škrabadla, aby měly kočky více prostoru na hraní i odpočinek. Každá pomocná ruka se počítá – a kočičí obyvatelé vám ji odměn í svou spokojeností 🙂
Bílo-mourovatá kočička Andulka zažila těžké časy. Zůstala se svými koťátky opuštěná u domu, který se prodal, a pro nové majitele byla nežádoucí. Statečně se snažila chránit své malé, dokud se jim nezačalo dařit – naštěstí, všechna její koťátka brzy našla milující nové domovy. Ačkoliv byla Andulka ráda za osud svých dětí, zůstala sama. Naštěstí našla dočasné útočiště v útulku. Zde podstoupila potřebné veterinární ošetření a kastraci. Z prostředí ulice si přinesla jistou nedůvěru, ale pomalu si zvyká na nový život. Andulka se učí znovu důvěřovat a každým dnem je kontaktnější.
Malý zrzavý kocourek Edík, byl nalezen prochladlý a hladový pod hromadou dřeva. Opuštěný Edík na sebe upozornil jen slabým mňoukáním, s očima zanícenýma od rýmy. Po převozu do útulku svedl Edík dlouhý a náročný boj o přežití, ze kterého naštěstí vyšel jako vítěz. Nyní se úspěšně uzdravuje. Je sice drobnější, ale při chuti, a z maroda se stal veselý a hravý kocourek. Edík už se nemůže dočkat, až získá svůj milující a bezpečný domov.
Dorinka je dospělá kočička, která se po několika letech vrátila k nám do útulku. Její majitelka si pořídila nové, malé koťátko. Dorinka si na nového nájemníka nedokázala zvyknout a vztahy v domácnosti se rychle zhoršily. Majitelka přestala chápat její stres a dokonce zvažovala, že Dorinku kvůli neshodám pustí ven, což by pro ni bylo nebezpečné. Naštěstí je nyní u nás v bezpečí. Zde je opět tou přítulnou a láskyplnou společnicí, kterou vždy byla. Hledáme pro Dorinku nový domov, kde bude opět jedinou milovanou princeznou, které se její nová rodina bude věnovat.
Arnoštek je dospělý kocourek, který už jako koťátko bojoval o svůj život. Naštěstí vše dobře zvládl a pěkně vyrostl ve zdravého, silného kocourka. Dnes je Arnoštek naprosto úžasný – je neuvěřitelně mazlivý a hravý. Má zvláštní zálibu – když přijde návštěva, rád jim nenápadně leží pod nohama a s oblibou rozvazuje tkaničky. Arnoštek netrpělivě čeká na svou novou rodinu. Má však jedno velké přání – nechtěl by jít sám. Moc by si přál, aby s ním do nového domova mohla jít i jeho nejlepší kamarádka, kočička Adélka. Doufá, že i oni dva najdou někoho, kdo ocení jejich společnou lásku a dá jim domov plný bezpečí.
Bětuška je přes tři měsíce staré koťátko od Mourinky, která žila v kurníku se slepicemi, a zde i svá koťátka porodila. Bětuška je jako většina koťátek velmi hravá a kamarádská. Nejraději provádí různé lumpárny s kocourek Edíkem. Jsou z nich opravdu skvělí parťáci.
Zelinka je mourovatá kočička se zeleným obojkem, která se toulala po ulici. Nálezci ji dovezli do útulku, kde si velmi rychle zvykla. Zelinka je veterinárně ošetřená a kastrovaná a má stále velkou chuť k jídlu. Její hlavní předností je milá a klidná povaha. Byla by proto dobrou a vděčnou společnicí pro kohokoliv, kdo jí nabídne nový a láskyplný domov.
Zuzanka je ztělesněním elegance: krásná černá kočička s úchvatnýma, velkýma oranžovýma očima, které jí dodávají tajemný vzhled. Dlouho se potulovala v okolí domků, kde doufala, že najde bezpečné útočiště, ale domov jí bohužel nikdo nenabídl. Do útulku se dostala s lehkým nachlazením, které se však rychle a úspěšně vyléčilo. Po kastraci se z ní stala statná, zdravá kočka, která pěkně dorostla do své plné krásy. Povahou je Zuzanka mazlivá a kontaktní. Miluje lidi nade vše a je velmi ráda ve společnosti každého, kdo jí věnuje pohlazení.
Dospělý kocourek Jiříček pravidelně navštěvoval okno jedné staré paní, která mu sice občas dala něco k snědku, ale více se o něj nestarala. Když se Jiříček dostal k nám, byl podvyživený a doslova plný blech a parazitů, a nutně potřeboval veterinární ošetření. Díky péči, lásce a dobrému jídlu se z něj postupně stal krásný, zdravý a majestátní kocourek. Jiříček miluje společnost lidí, neustále se mazlí a je zvyklý na pobyt ve voliéře. Nyní by rád našel nový domov.
Arčí je mladý, krásný kocourek, který se k nám dostal za nešťastných okolností. Původně měl být v útulku jen na krátkém „hlídání“, než si jeho majitelka najde trvalé bydlení. Týdny ubíhaly a majitelka kocourka navštěvovala stále méně až nakonec komunikace ustala úplně. Arčí na svůj slib čeká dodnes. Tento aktivní a milující kocourek je velký mazel a nejraději tráví čas ve venkovní voliéře, kde může pozorovat svět. Ačkoliv byl jeho lidský svět otřesen, Arčí neztratil důvěru v lidi. I přesto, že byl včas vykastrovaný, záhy si začal bohužel vše označovat.
Pepíček je dospělý kocourek, který se dlouho potuloval ulicemi. Jeho život nebyl nikdy lehký. Nikdo o hubeného tuláka nestál, nikdo mu nenabídl teplý pelíšek a něco k snědku. Až teprve ve chvíli, kdy ležel na ulici vyčerpaný, tak se lidé vzchopili a donesli ho k nám. Pepíček byl dehydrovaný, plný parazitů a vyčerpaný. Po veterinárním ošetření se jeho stav začal postupně zlepšovat. Dnes už je kocourek téměř v pořádku, jen má oslabenou imunitu.
