"Pojďme žít společně, lidé s kočkami a kočky s lidmi."
K virtuální adopci vybíráme zvířátka, která nejsou vhodná k přímé adopci z důvodu velké plachosti, obyčejně to jsou zvířata s velmi negativními zkušenostmi s lidským zacházením, která už nemají k lidem důvěru, nejsou mazlivá, přítulná a vyžadují specifické podmínky a zacházení. Dále to jsou zvířátka se zdravotním postižením takového charakteru, že by časově nebo finančně příliš zatěžovalo budoucího majitele.
Pro tuto formu adopce také nabízíme zvířata, která jsou v našem azylu už příliš dlouho – i několik let – zvykla si zde a změnu prostředí by i vzhledem k svému věku nemusela dobře snášet. A proč to nepřiznat – my už jejich odchod taky ne.
Virtuální adopce je tak jednoduchý způsob, jak si pořídit kočku i tehdy, když má například celá rodina alergii, nevhodné podmínky pro chov zvířete, nerudného souseda apod. Jistě tento způsob, jak podpořit zvířátko v azylovém útulku, znáte například ze sdělovacích prostředků, které propagují virtuální adopci například zvířátek v ZOO.
I u nás jsou pravidla stejná:
– můžete si sami vybrat kočku, kterou chcete adoptovat
– na její stravu a veterinární péči pravidelně přispíváte předem dohodnutým obnosem
– zvíře máte právo pravidelně navštěvovat
– můžete jí nadstandardně přispívat na hračky a pamlsky
Bobinka je mourovatá starší kočička, která dostala jméno podle lokomotivy Bobiny. Toulala se několik týdnů v železničním depu v České Třebové a velice ráda přespávala v čistých vagónech, kde byla nechtěná. Při svých toulkách po nádraží zřejmě přišla i o svoji půlku ocásku. Z počátku byla velmi plachá a stranila se jak naší společnosti, tak i ostatních kočiček. Po pár měsících si však zvykla a dnes se již ráda přijde pomazlit na klín. Ale k cizím lidem je stále dost nedůvěřivá.
Elinka je roční kočička. Je vánoční dáreček, který se toulal po Dřenicích u Chrudimi. Dostala se k nám se zlatým stafylokokem. Náročnou atb léčbu zvládáme díky její chuti do života. Přestože následkem svého onemocnění přišla o část jazýčku, je velmi při chuti.
